AKADEMIE MODERNÍ ŽENYNa začátku vypadalo všechno idylicky, když jsem se poprvé seznámila s rodiči mého, dnes už manžela Petra. S jeho rodiči jsem si padla do oka na první pohled, velmi milí a usměvaví lidé, kteří mě brzy přijali mezi sebe a proto, když zanedlouho přišli s tím, že bychom mohli vyrazit na společnou dovolenou k moři, nebyla jsem proti.
Jednou jsem nesla na stůl tác s jídlem a vyhrnul se mi vrchní díl plavek, zrovna když jsem stála před tchánem. Viděl celé mé ňadro i s bradavkou. Trapas jak blázen. Všichni jsme se tomu samozřejmě zasmáli, ale tchán se na mě od té doby díval jinak.
Už při loučení z dovolené mě chytil za zadek a potichu zašeptal, že mám krásná ňadra, což mě teda, fakt dostalo. Asi si myslí, že jsem to udělala schválně nebo co. Zanedlouho na to se konala naše svatba. Tehdy si dal tchán asi na „kuráž“ nějakou tu skleničku navíc a vyzval mě k tanci, což jsem nemohla odmítnout.
Jenže kdyby jste slyšeli ty oplzlosti, které mi při tanci říkal, bylo to nechutné….od té doby se mu snažím vyhýbat a tedy jezdit k manželovým rodičům co nejméně, párkrát mi totiž od tchána dokonce přišla i nějaká ta „lechtivá“ smska, ale copak to můžu někomu říct? Trochu mám obavu co bude dál.
S manželem plánujeme miminko, tak snad se tchán uklidní a bude z něj hodný dědeček. Ale důvěru v něj nebudu mít už nikdy. Někdy si připadám, jako bych to četla někde v románu. A že se to nemůže přeci stát mně!?
Vzkaz? Pozor na plavky, když nesete tác s jídlem :).
Janča
